Bláto na botách

Vlídnej mech, 
vůní dech podhoubí a mokrý hlíny, 
jehličí a smůly borový, 
žádnej spěch, příkrej břeh smáčí ubrečený ráno, 
když se nízko válej' mraky syrový.

Ÿ: Máš bláto na botách a neholenou tvář, 
na trati v údolí to každej šutrák poví, 
že z pátku k neděli se k vechtru doflinkáš, 
čekáš na vlak a hrb tě bolí. 

Pět dní dřeš, pak zas jdeš zpátky tam, kde cejtíš vůni 
jehličí a smůly borový, 
a když chceš, línej jseš, lehneš si a koukáš, 
jak se nízko válej' mraky syrový. 
Ÿ: