Větře můj

Možná, že člověk časem ohne se, 
to aby blíž k zemi měl 
a potom sám zemí stane se  
a všecko, co kdy chtěl. 

Rf. Větře duj, každý můj, každý krok a každý vdech,
 je jen Tvůj při mně stůj, ještě mě chvíli nech,
Ó na ten mech slunce dech až kopce rozhrne. 
Bože můj, Bože můj, ať je vidím jak poprvé. 

2. Štěstí hledá každý stvoření, 
každej chce lásku a klid 
a možná, že bolest srdce přemění, 
jak vždycky chtěls´ ho mít. 

Rf. Větře duj... 

3. Možná, že člověk časem ohne se, 
to, aby viděl věci líp, 
vzpomínám lásky, co kdy měla jsem 
nebo chtěla mít. 

Rf. Větře duj...