Jakovášeň, která hasne v kouři
namačkaná bez ostychu
v zástup živočichů
jako jas dálkových světel
jako nad talířem večer
mi mizíš...
mizíš někde v dávno
jsi láska, co mě škrtí,
já na pokraji smrti
ve svém paralelním světě
toužím po odvetě a křičím...
Ref.: Slova jsou jen kapky deště
a Ty voláš, ať prším ještě
slova jsou jen kapky deště
a Ty voláš
Jako touha,
sklem co neprorazí
nekonečné břehy
s kufry plných něhy
zvu obchodníky s deštěm,
chci koupit to Tvé JEŠTĚ
a slyším
v rozestlaném tichu
zvuky autoplánů,
co unáší Tě ránům,
jsi tečka v kalendáři,
co nadosmrti září
a křičí
Ref.
Datum: 2. 6. 2006