Mladičká básnířka

 Mladičká básnířka s korálky nad kotníky
 bouchala na dvířka paláce poetiky,
 s někým se vyspala, někomu nedala,láska jako hobby,
 pak o tom napsala blues na čtyři doby, ho ho hó...

 Své srdce skloňovala podle vzoru Ferlinghetti,
 ve vzduchu nechávala viset vždy jen půlku věty,
 plná tragiky, plná mystiky, plná spleenu,
 pak jí to otiskli v jednom magazínu, ho ho hó.

 Bývala viděna v malém baru u rozhlasu,
 od sebe kolena a cizí ruka kolem pasu,
 trochu se napila, trochu se opila na účet redaktora
 a týden nato byla hvězdou Mikrofóra, ho ho hó.

 Pod paží nosila rozepsané rukopisy,
 ráno se budila vedle záchodové mísy,
 múzou políbená, životem potřísněná, plná zázraků
 a pak ji vyhodili z gymplu a hned nato i z baráku, ho ho hó.

 Ve třetím měsíci dostala chuť na jahody,
 ale básníci-tatíci nepomýšlej' na rozvody,
 cítila u srdce, jak po ní přešla železná bota,
 tak o tom napsala sonet a ten byl ze života.

 Ach, mladé básnířky,
 vy mladé básnířky,
 jó, mladé básnířky,        
 básnířky ...