Zpátky o pár let

1. Je to zpátky pár let, sedm, šest nebo pět, kdy ruku mou vzal,
   kluk s harmonikou, co voněl arnikou, mi košili dal,
   když promočená, v dešti ubrečená, jsem čekala dýl
   na vlak, co odjel, a poslední podběl se v mokru zavil.
 
2. Řekl, chceš se mnou jít, vodu z dlaní mi pít a milovat zem,
   z mlhovin spletu šál, tebe v něj zamotám jak dítě do plen,
   já řekla, tak pojď, svět je veliká loď, co přístavy má,
   pak hodiny ve zdi skřížily pěsti, a co bylo dál?
 
3. Z pastvin do lesa hloub šli jsme pšenicí plout jak kapitán Cook,
   slunce ztratilo dech, vodou nasákl mech a džíny na dluh,
   noc přešla k ránu a do větví stanů už nakoukl den,
   on zmizel jak pára, já zůstala sama a zbyl jenom sen.
 
*: Jenže život je trysk, prachy, risk nebo zisk a honička slávy,
   co kůži nám dře a do očí lže a motá nám hlavy
   tak utíkám zpět, třeba obejdu svět a najdu tě zas jako dřív,
   už mi jede vlak.
 
1. Je to zpátky pár let, ...