Jinačí znamení

Na náměstí, kde sochy se klaní
teď s hodinou ranní dva stíny se krčí.
Ještě je noc, ještě chvíli tma schová
jejich sny, všechna slova pro příští den.

   Už po hlavních třídách život se valí
   jak krev mladých milenců, již všechno si dali

A dívka zrozená ve znamení panny
se záludně usmívá, když před pátou ranní
uléhá v jinačím znamení.


A město se probouzí v mlžném oparu
na plátně tisknou se obrysy do tvaru
do tvaru milenců, již sotva se znali,
a René Magritte štětcem je halí
do cárů látek z lhostejnosti.



A na zápěstí své znaménko krásy
ta dívka skryla, ač nechtěla asi
Dívka zrozená ve znamení panny
nemůže usnout před pátou ranní
nemůže v jinačím znamení.