Aby nás voda nesla

1. Mám Btisíc chutí, Esjó, i čas vypBrávět vám tu sFtoBry,
jak Esvyšplouchli jsme s Bparťákem, co pCmilavil s náma Fvory,
byl Eshamoun, prej už Bodmala, a že Cmiza vším viděl Fprachy,
nám Bpeklo dělal Eshrozně rád i z Btak dost perný FfacBhy.
 
Ÿ: GmiPevně stůj, Fzaber víc a Esdrž se svýho Bvesla, 
Gminezbejvá, Fnež si přát, Esaby nás voda Bnesla,
Cmiaby nás Fvoda Bnesla. 

2. Měl tlapy samej sval, tak chraň se každej jeho vzteku
těma vorař, když se dopálí, obrátí i řeku, 
znal voba břehy poslepu a všechny proudy dravý,
ale neměl páru vo tom, jak se leskne zlato pravý. 

Ÿ: 

3. Známe se s partou havířů v jedný podhorský obci,
maj' živobytí v uhelně, kam fáraj' dírou v kopci, 
mezi uhlím občas najdou kyzu blejskavýho kusy, 
kdo nezná hrudky kyzový, za zlato mít je musí. 

4. Kdo naházel je do písku, to vedlejší je přece, 
hlavně, že ten chlap u nohou je našel jednou v řece,
tak, zaslepenej vidinou přeukrutnýho zisku, 
se hrdě navzdor posměchu dodneška hrabe v písku.

Ÿ: + Cmiaby nás Fvoda Bnesla, Cmiaby nás Fvoda Bnesla ...