Aby nás voda nesla

1. Mám Estisíc chutí, Asjó, i čas vypEsrávět vám tu sBtoEsry,
jak Asvyšplouchli jsme s Esparťákem, co pFmilavil s náma Bvory,
byl Ashamoun, prej už Esodmala, a že Fmiza vším viděl Bprachy,
nám Espeklo dělal Ashrozně rád i z Estak dost perný BfacEshy.
 
Ÿ: CmiPevně stůj, Bzaber víc a Asdrž se svýho Esvesla, 
Cminezbejvá, Bnež si přát, Asaby nás voda Esnesla,
Fmiaby nás Bvoda Esnesla. 

2. Měl tlapy samej sval, tak chraň se každej jeho vzteku
těma vorař, když se dopálí, obrátí i řeku, 
znal voba břehy poslepu a všechny proudy dravý,
ale neměl páru vo tom, jak se leskne zlato pravý. 

Ÿ: 

3. Známe se s partou havířů v jedný podhorský obci,
maj' živobytí v uhelně, kam fáraj' dírou v kopci, 
mezi uhlím občas najdou kyzu blejskavýho kusy, 
kdo nezná hrudky kyzový, za zlato mít je musí. 

4. Kdo naházel je do písku, to vedlejší je přece, 
hlavně, že ten chlap u nohou je našel jednou v řece,
tak, zaslepenej vidinou přeukrutnýho zisku, 
se hrdě navzdor posměchu dodneška hrabe v písku.

Ÿ: + Fmiaby nás Bvoda Esnesla, Fmiaby nás Bvoda Esnesla ...