Aby nás voda nesla

1. Mám Ftisíc chutí, Bjó, i čas vypFrávět vám tu sCtoFry,
jak Bvyšplouchli jsme s Fparťákem, co pGmilavil s náma Cvory,
byl Bhamoun, prej už Fodmala, a že Gmiza vším viděl Cprachy,
nám Fpeklo dělal Bhrozně rád i z Ftak dost perný CfacFhy.
 
Ÿ: DmiPevně stůj, Czaber víc a Bdrž se svýho Fvesla, 
Dminezbejvá, Cnež si přát, Baby nás voda Fnesla,
Gmiaby nás Cvoda Fnesla. 

2. Měl tlapy samej sval, tak chraň se každej jeho vzteku
těma vorař, když se dopálí, obrátí i řeku, 
znal voba břehy poslepu a všechny proudy dravý,
ale neměl páru vo tom, jak se leskne zlato pravý. 

Ÿ: 

3. Známe se s partou havířů v jedný podhorský obci,
maj' živobytí v uhelně, kam fáraj' dírou v kopci, 
mezi uhlím občas najdou kyzu blejskavýho kusy, 
kdo nezná hrudky kyzový, za zlato mít je musí. 

4. Kdo naházel je do písku, to vedlejší je přece, 
hlavně, že ten chlap u nohou je našel jednou v řece,
tak, zaslepenej vidinou přeukrutnýho zisku, 
se hrdě navzdor posměchu dodneška hrabe v písku.

Ÿ: + Gmiaby nás Cvoda Fnesla, Gmiaby nás Cvoda Fnesla ...