Aby nás voda nesla

1. Mám Gtisíc chutí, Cjó, i čas vypGrávět vám tu sDtoGry,
jak Cvyšplouchli jsme s Gparťákem, co pAmilavil s náma Dvory,
byl Chamoun, prej už Godmala, a že Amiza vším viděl Dprachy,
nám Gpeklo dělal Chrozně rád i z Gtak dost perný DfacGhy.
 
Ÿ: EmiPevně stůj, Dzaber víc a Cdrž se svýho Gvesla, 
Eminezbejvá, Dnež si přát, Caby nás voda Gnesla,
Amiaby nás Dvoda Gnesla. 

2. Měl tlapy samej sval, tak chraň se každej jeho vzteku
těma vorař, když se dopálí, obrátí i řeku, 
znal voba břehy poslepu a všechny proudy dravý,
ale neměl páru vo tom, jak se leskne zlato pravý. 

Ÿ: 

3. Známe se s partou havířů v jedný podhorský obci,
maj' živobytí v uhelně, kam fáraj' dírou v kopci, 
mezi uhlím občas najdou kyzu blejskavýho kusy, 
kdo nezná hrudky kyzový, za zlato mít je musí. 

4. Kdo naházel je do písku, to vedlejší je přece, 
hlavně, že ten chlap u nohou je našel jednou v řece,
tak, zaslepenej vidinou přeukrutnýho zisku, 
se hrdě navzdor posměchu dodneška hrabe v písku.

Ÿ: + Amiaby nás Dvoda Gnesla, Amiaby nás Dvoda Gnesla ...