Aby nás voda nesla

1. Mám Astisíc chutí, C#jó, i čas vypAsrávět vám tu sEstoAsry,
jak C#vyšplouchli jsme s Asparťákem, co pBmilavil s náma Esvory,
byl C#hamoun, prej už Asodmala, a že Bmiza vším viděl Esprachy,
nám Aspeklo dělal C#hrozně rád i z Astak dost perný EsfacAshy.
 
Ÿ: FmiPevně stůj, Eszaber víc a C#drž se svýho Asvesla, 
Fminezbejvá, Esnež si přát, C#aby nás voda Asnesla,
Bmiaby nás Esvoda Asnesla. 

2. Měl tlapy samej sval, tak chraň se každej jeho vzteku
těma vorař, když se dopálí, obrátí i řeku, 
znal voba břehy poslepu a všechny proudy dravý,
ale neměl páru vo tom, jak se leskne zlato pravý. 

Ÿ: 

3. Známe se s partou havířů v jedný podhorský obci,
maj' živobytí v uhelně, kam fáraj' dírou v kopci, 
mezi uhlím občas najdou kyzu blejskavýho kusy, 
kdo nezná hrudky kyzový, za zlato mít je musí. 

4. Kdo naházel je do písku, to vedlejší je přece, 
hlavně, že ten chlap u nohou je našel jednou v řece,
tak, zaslepenej vidinou přeukrutnýho zisku, 
se hrdě navzdor posměchu dodneška hrabe v písku.

Ÿ: + Bmiaby nás Esvoda Asnesla, Bmiaby nás Esvoda Asnesla ...