Dvoukolák

1. Tak už GpodáCvej, 
ať je GnacpaD7nej kožeGnej cesDtovní Gvak, 
deky můžeš Cpak naháGzet 
jen D7tak na vrGzavej DdvoukoGlák, 
na vrzavej CdvoukoGlák, 
co s Cním bude Gpro nás D7malej Gsvět, 
mezek Gnení Czlej, 
tak ho GpopláD7cej, naseGdej a Dmůžem Gjet. 

R: A že Dsmrdím tabákem, jó, D7holka, smiř se s tím, 
já ti Cna oplátku Gslíbím, že tě A7nikdy nezraD7dím. 

2. Za tím pásem hor, kterej nad obzor stojí před náma jak zeď, 
bude možná líp, nebo pes tam chcíp', nepovím ti zrovna teď, 
nepovím ti zrovna teď, to ne, ale neměj z dálky strach, 
beru flintu svou, kdyby náhodou na tebe snad někdo sáh'. 

R: A že patřím jenom k těm, co krev maj' harcovnou, 
vrzavýho dvoukoláku udělám tě královnou. 

3. Mapu dobrou vem, ať se neleknem ani roklí, kopců, řek, 
na ní prozkoumej, kde je nádhernej velikánskej bílej flek, 
velikánskej bílej flek, ach jó, kam se dostat každej bál, 
kdyby mezek snad utaháním pad', /: po svejch půjdem dál ... :/