Dvoukolák

1. Tak už F#podáHvej, 
ať je F#nacpaC#7nej kožeF#nej cesC#tovní F#vak, 
deky můžeš Hpak naháF#zet 
jen C#7tak na vrF#zavej C#dvoukoF#lák, 
na vrzavej HdvoukoF#lák, 
co s Hním bude F#pro nás C#7malej F#svět, 
mezek F#není Hzlej, 
tak ho F#popláC#7cej, naseF#dej a C#můžem F#jet. 

R: A že C#smrdím tabákem, jó, C#7holka, smiř se s tím, 
já ti Hna oplátku F#slíbím, že tě As7nikdy nezraC#7dím. 

2. Za tím pásem hor, kterej nad obzor stojí před náma jak zeď, 
bude možná líp, nebo pes tam chcíp', nepovím ti zrovna teď, 
nepovím ti zrovna teď, to ne, ale neměj z dálky strach, 
beru flintu svou, kdyby náhodou na tebe snad někdo sáh'. 

R: A že patřím jenom k těm, co krev maj' harcovnou, 
vrzavýho dvoukoláku udělám tě královnou. 

3. Mapu dobrou vem, ať se neleknem ani roklí, kopců, řek, 
na ní prozkoumej, kde je nádhernej velikánskej bílej flek, 
velikánskej bílej flek, ach jó, kam se dostat každej bál, 
kdyby mezek snad utaháním pad', /: po svejch půjdem dál ... :/