Dvoukolák

1. Tak už FpodáBvej, 
ať je FnacpaC7nej kožeFnej cesCtovní Fvak, 
deky můžeš Bpak naháFzet 
jen C7tak na vrFzavej CdvoukoFlák, 
na vrzavej BdvoukoFlák, 
co s Bním bude Fpro nás C7malej Fsvět, 
mezek Fnení Bzlej, 
tak ho FpopláC7cej, naseFdej a Cmůžem Fjet. 

R: A že Csmrdím tabákem, jó, C7holka, smiř se s tím, 
já ti Bna oplátku Fslíbím, že tě G7nikdy nezraC7dím. 

2. Za tím pásem hor, kterej nad obzor stojí před náma jak zeď, 
bude možná líp, nebo pes tam chcíp', nepovím ti zrovna teď, 
nepovím ti zrovna teď, to ne, ale neměj z dálky strach, 
beru flintu svou, kdyby náhodou na tebe snad někdo sáh'. 

R: A že patřím jenom k těm, co krev maj' harcovnou, 
vrzavýho dvoukoláku udělám tě královnou. 

3. Mapu dobrou vem, ať se neleknem ani roklí, kopců, řek, 
na ní prozkoumej, kde je nádhernej velikánskej bílej flek, 
velikánskej bílej flek, ach jó, kam se dostat každej bál, 
kdyby mezek snad utaháním pad', /: po svejch půjdem dál ... :/