Dvoukolák

1. Tak už EspodáAsvej, 
ať je EsnacpaB7nej kožeEsnej cesBtovní Esvak, 
deky můžeš Aspak naháEszet 
jen B7tak na vrEszavej BdvoukoEslák, 
na vrzavej AsdvoukoEslák, 
co s Asním bude Espro nás B7malej Essvět, 
mezek Esnení Aszlej, 
tak ho EspopláB7cej, naseEsdej a Bmůžem Esjet. 

R: A že Bsmrdím tabákem, jó, B7holka, smiř se s tím, 
já ti Asna oplátku Esslíbím, že tě F7nikdy nezraB7dím. 

2. Za tím pásem hor, kterej nad obzor stojí před náma jak zeď, 
bude možná líp, nebo pes tam chcíp', nepovím ti zrovna teď, 
nepovím ti zrovna teď, to ne, ale neměj z dálky strach, 
beru flintu svou, kdyby náhodou na tebe snad někdo sáh'. 

R: A že patřím jenom k těm, co krev maj' harcovnou, 
vrzavýho dvoukoláku udělám tě královnou. 

3. Mapu dobrou vem, ať se neleknem ani roklí, kopců, řek, 
na ní prozkoumej, kde je nádhernej velikánskej bílej flek, 
velikánskej bílej flek, ach jó, kam se dostat každej bál, 
kdyby mezek snad utaháním pad', /: po svejch půjdem dál ... :/