Dvoukolák

1. Tak už DpodáGvej, 
ať je DnacpaA7nej kožeDnej cesAtovní Dvak, 
deky můžeš Gpak naháDzet 
jen A7tak na vrDzavej AdvoukoDlák, 
na vrzavej GdvoukoDlák, 
co s Gním bude Dpro nás A7malej Dsvět, 
mezek Dnení Gzlej, 
tak ho DpopláA7cej, naseDdej a Amůžem Djet. 

R: A že Asmrdím tabákem, jó, A7holka, smiř se s tím, 
já ti Gna oplátku Dslíbím, že tě E7nikdy nezraA7dím. 

2. Za tím pásem hor, kterej nad obzor stojí před náma jak zeď, 
bude možná líp, nebo pes tam chcíp', nepovím ti zrovna teď, 
nepovím ti zrovna teď, to ne, ale neměj z dálky strach, 
beru flintu svou, kdyby náhodou na tebe snad někdo sáh'. 

R: A že patřím jenom k těm, co krev maj' harcovnou, 
vrzavýho dvoukoláku udělám tě královnou. 

3. Mapu dobrou vem, ať se neleknem ani roklí, kopců, řek, 
na ní prozkoumej, kde je nádhernej velikánskej bílej flek, 
velikánskej bílej flek, ach jó, kam se dostat každej bál, 
kdyby mezek snad utaháním pad', /: po svejch půjdem dál ... :/