Dvoukolák

1. Tak už CpodáFvej, 
ať je CnacpaG7nej kožeCnej cesGtovní Cvak, 
deky můžeš Fpak naháCzet 
jen G7tak na vrCzavej GdvoukoClák, 
na vrzavej FdvoukoClák, 
co s Fním bude Cpro nás G7malej Csvět, 
mezek Cnení Fzlej, 
tak ho CpopláG7cej, naseCdej a Gmůžem Cjet. 

R: A že Gsmrdím tabákem, jó, G7holka, smiř se s tím, 
já ti Fna oplátku Cslíbím, že tě D7nikdy nezraG7dím. 

2. Za tím pásem hor, kterej nad obzor stojí před náma jak zeď, 
bude možná líp, nebo pes tam chcíp', nepovím ti zrovna teď, 
nepovím ti zrovna teď, to ne, ale neměj z dálky strach, 
beru flintu svou, kdyby náhodou na tebe snad někdo sáh'. 

R: A že patřím jenom k těm, co krev maj' harcovnou, 
vrzavýho dvoukoláku udělám tě královnou. 

3. Mapu dobrou vem, ať se neleknem ani roklí, kopců, řek, 
na ní prozkoumej, kde je nádhernej velikánskej bílej flek, 
velikánskej bílej flek, ach jó, kam se dostat každej bál, 
kdyby mezek snad utaháním pad', /: po svejch půjdem dál ... :/