Dvoukolák

1. Tak už BpodáEsvej, 
ať je BnacpaF7nej kožeBnej cesFtovní Bvak, 
deky můžeš Espak naháBzet 
jen F7tak na vrBzavej FdvoukoBlák, 
na vrzavej EsdvoukoBlák, 
co s Esním bude Bpro nás F7malej Bsvět, 
mezek Bnení Eszlej, 
tak ho BpopláF7cej, naseBdej a Fmůžem Bjet. 

R: A že Fsmrdím tabákem, jó, F7holka, smiř se s tím, 
já ti Esna oplátku Bslíbím, že tě C7nikdy nezraF7dím. 

2. Za tím pásem hor, kterej nad obzor stojí před náma jak zeď, 
bude možná líp, nebo pes tam chcíp', nepovím ti zrovna teď, 
nepovím ti zrovna teď, to ne, ale neměj z dálky strach, 
beru flintu svou, kdyby náhodou na tebe snad někdo sáh'. 

R: A že patřím jenom k těm, co krev maj' harcovnou, 
vrzavýho dvoukoláku udělám tě královnou. 

3. Mapu dobrou vem, ať se neleknem ani roklí, kopců, řek, 
na ní prozkoumej, kde je nádhernej velikánskej bílej flek, 
velikánskej bílej flek, ach jó, kam se dostat každej bál, 
kdyby mezek snad utaháním pad', /: po svejch půjdem dál ... :/