Dvoukolák

1. Tak už HpodáEvej, 
ať je HnacpaF#7nej kožeHnej cesF#tovní Hvak, 
deky můžeš Epak naháHzet 
jen F#7tak na vrHzavej F#dvoukoHlák, 
na vrzavej EdvoukoHlák, 
co s Ením bude Hpro nás F#7malej Hsvět, 
mezek Hnení Ezlej, 
tak ho HpopláF#7cej, naseHdej a F#můžem Hjet. 

R: A že F#smrdím tabákem, jó, F#7holka, smiř se s tím, 
já ti Ena oplátku Hslíbím, že tě C#7nikdy nezraF#7dím. 

2. Za tím pásem hor, kterej nad obzor stojí před náma jak zeď, 
bude možná líp, nebo pes tam chcíp', nepovím ti zrovna teď, 
nepovím ti zrovna teď, to ne, ale neměj z dálky strach, 
beru flintu svou, kdyby náhodou na tebe snad někdo sáh'. 

R: A že patřím jenom k těm, co krev maj' harcovnou, 
vrzavýho dvoukoláku udělám tě královnou. 

3. Mapu dobrou vem, ať se neleknem ani roklí, kopců, řek, 
na ní prozkoumej, kde je nádhernej velikánskej bílej flek, 
velikánskej bílej flek, ach jó, kam se dostat každej bál, 
kdyby mezek snad utaháním pad', /: po svejch půjdem dál ... :/