Sto kroků samoty

Slunce F#mirozpaluje Jeruzalém
který je Ena dvě půlky rozdělen
u zdi Dnářků stojíš
Hmipolykáš C#mislzy a F#miprach

Město dvou bohů, tak to je náš svět
moje žalmy znáš už nazpaměť
a i já mám z tých modliteb strach

  Říkáš Dnevadí E, F#mi, C#mi
  Dveř si čemu Echceš a zůstaň se mnou F#midálC#mi
  a já Dnevím, Eproč to F#miříkám C#mi
  proč se sebe v Dtobě zříkám
  Eproč to nevydrAžím


Nechci mluvit, ublížila jsem dost
sto kroků samoty jdeš po střepech bos
věčně zdůvodňuje
ten kdo nevěří

Něco mi říká všeho nech a běž
tónem jak přikázání nezabiješ
chci to říct
radši počkám až se sešeří

  Říkáš nevadí
  veř si čemu chceš a zůstaň se mnou dál
  a já tuším, proč to říkám
  proč se sebe v tobě zříkám
  proč to nevydržím

DVšechny Eslova co Aznám
za Djedno gesto ErozproAdám
Djedno Egesto – tvůj F#mipalec C#midolů
Dtoho se snad nedočHkááám H, E

F#Óó... Asmió... Esmióó...

Eveř si čemu F#chceš a zůstaň se mnou AsmidálEsmi
a já Evím,F# proč to Asmiříkám Esmi
proč se sebe v Etobě zříkám
F#proč to nevydrHžím