Sto kroků samoty

Slunce Hmirozpaluje Jeruzalém
který je Ana dvě půlky rozdělen
u zdi Gnářků stojíš
Emipolykáš F#mislzy a Hmiprach

Město dvou bohů, tak to je náš svět
moje žalmy znáš už nazpaměť
a i já mám z tých modliteb strach

  Říkáš Gnevadí A, Hmi, F#mi
  Gveř si čemu Achceš a zůstaň se mnou HmidálF#mi
  a já Gnevím, Aproč to Hmiříkám F#mi
  proč se sebe v Gtobě zříkám
  Aproč to nevydrDžím


Nechci mluvit, ublížila jsem dost
sto kroků samoty jdeš po střepech bos
věčně zdůvodňuje
ten kdo nevěří

Něco mi říká všeho nech a běž
tónem jak přikázání nezabiješ
chci to říct
radši počkám až se sešeří

  Říkáš nevadí
  veř si čemu chceš a zůstaň se mnou dál
  a já tuším, proč to říkám
  proč se sebe v tobě zříkám
  proč to nevydržím

GVšechny Aslova co Dznám
za Gjedno gesto ArozproDdám
Gjedno Agesto – tvůj Hmipalec F#midolů
Gtoho se snad nedočEkááám E, A

HÓó... C#mió... G#mióó...

Aveř si čemu Hchceš a zůstaň se mnou C#midálG#mi
a já Avím,H proč to C#miříkám G#mi
proč se sebe v Atobě zříkám
Hproč to nevydrEžím