Spancill Hill

Já povím vám ten příběh, co u nás se ve vsi stal,
než malej tupej Johnny si tlustou Mary vzal.
Byl tenkrát trochu zpitej – pár sklínej do sebe vlil
a za oknem jak Matterhorn se vypínal Spancill Hill.
Když měsíc svítil nocí a půlnoc už byla tmou
tu každý zaslech´ jeho hlas – cítit byl pálenkou:
,,Já zdolám kopec nejvyšší, co Pán Bůh nám nadělil.“,
pak pohlédl tam, kde se v tmách ukrýval Spancill Hill.
Sám temnou nocí kráčel, pot stékal mu po zádech.
Svý nohy sotva vláčel a stěží popadal dech.
Cestou prudkou, klikatou se do cíle doplazil 
a usnul – šťastný, opilý, na vrcholku Spancill Hill.
Když ráno mladý ovčák na louku stádo hnal,
spatřil náhle za plotem Johnnyho, kterak spal.
Stoh slámy - v kraji největší – nad úsvitem pokořil
a v dálce jako výsměch stál nezdolán Spancill Hill.
Že ušel jen pár metrů – to každý dnes dobře ví.
Však činem mužným získal srdce Mary laskavý.
Pak svatební zvon vyzváněl – já tenkrát při tom byl
a všem tam připil na zdraví na vrcholku Spancill Hill.