Cukrářská bossa-nova

MůjHmaj7přítel Cdimsnídá sedm C#mi7kremrolíF#7 
a když je spořádá, dá si repete, cukrlátko, 
on totiž říká: Dobré lidi zuby nebolí 
a je to paráda, chodit po světě a mít,
mít v ústech sladko.

®: Hmaj7Sláva, Cdimcukr a C#mi7káva a půl litru F#7becherovky, 
Hmaj7hurá, hurá, Cdimhurá, 
půjč mi C#mi7bůra, útrata dnes F#7dělá čtyři stovky, 
všechny Hmaj7cukrářky z celé Cdimrepubliky 
na něho C#mi7dělají slaďounké F#7cukrbliky 
a on jim Esmi7za odměnu zpívá As7zas a znovu 
C#mi7tuhletu F#7cukrářskou bossa-noHmaj7vu. Cdim, C#mi7, F#7 

Můj přítel Karel pije šťávu z bezinek,
říká, že nad ni není, že je famózní, glukózní, monstrózní, ať si taky dám, 
koukej, jak mu roste oblost budoucích maminek 
a já mám podezření, že se zakulatí jako míč 
a až ho někdo kopne, odkutálí se mi pryč 
a já zůstanu sám, úplně sám. 
®: 

Můj přítel Karel Plíhal už na špičky si nevidí, 
postava fortelná se mu zvětšuje, výměra tři ary, 
on ale říká: glycidy jsou pro lidi, 
je prý v něm kotelna, ta cukry spaluje, někdo se zkáruje, někdo se zfetuje 
a on jí bonpari, bon, bon, bon, bonpari. 
®: