Cukrářská bossa-nova

MůjFmaj7přítel F#dimsnídá sedm Gmi7kremrolíC7 
a když je spořádá, dá si repete, cukrlátko, 
on totiž říká: Dobré lidi zuby nebolí 
a je to paráda, chodit po světě a mít,
mít v ústech sladko.

®: Fmaj7Sláva, F#dimcukr a Gmi7káva a půl litru C7becherovky, 
Fmaj7hurá, hurá, F#dimhurá, 
půjč mi Gmi7bůra, útrata dnes C7dělá čtyři stovky, 
všechny Fmaj7cukrářky z celé F#dimrepubliky 
na něho Gmi7dělají slaďounké C7cukrbliky 
a on jim Ami7za odměnu zpívá D7zas a znovu 
Gmi7tuhletu C7cukrářskou bossa-noFmaj7vu. F#dim, Gmi7, C7 

Můj přítel Karel pije šťávu z bezinek,
říká, že nad ni není, že je famózní, glukózní, monstrózní, ať si taky dám, 
koukej, jak mu roste oblost budoucích maminek 
a já mám podezření, že se zakulatí jako míč 
a až ho někdo kopne, odkutálí se mi pryč 
a já zůstanu sám, úplně sám. 
®: 

Můj přítel Karel Plíhal už na špičky si nevidí, 
postava fortelná se mu zvětšuje, výměra tři ary, 
on ale říká: glycidy jsou pro lidi, 
je prý v něm kotelna, ta cukry spaluje, někdo se zkáruje, někdo se zfetuje 
a on jí bonpari, bon, bon, bon, bonpari. 
®: