Cukrářská bossa-nova

MůjF#maj7přítel Gdimsnídá sedm Asmi7kremrolíC#7 
a když je spořádá, dá si repete, cukrlátko, 
on totiž říká: Dobré lidi zuby nebolí 
a je to paráda, chodit po světě a mít,
mít v ústech sladko.

®: F#maj7Sláva, Gdimcukr a Asmi7káva a půl litru C#7becherovky, 
F#maj7hurá, hurá, Gdimhurá, 
půjč mi Asmi7bůra, útrata dnes C#7dělá čtyři stovky, 
všechny F#maj7cukrářky z celé Gdimrepubliky 
na něho Asmi7dělají slaďounké C#7cukrbliky 
a on jim Bmi7za odměnu zpívá Es7zas a znovu 
Asmi7tuhletu C#7cukrářskou bossa-noF#maj7vu. Gdim, Asmi7, C#7 

Můj přítel Karel pije šťávu z bezinek,
říká, že nad ni není, že je famózní, glukózní, monstrózní, ať si taky dám, 
koukej, jak mu roste oblost budoucích maminek 
a já mám podezření, že se zakulatí jako míč 
a až ho někdo kopne, odkutálí se mi pryč 
a já zůstanu sám, úplně sám. 
®: 

Můj přítel Karel Plíhal už na špičky si nevidí, 
postava fortelná se mu zvětšuje, výměra tři ary, 
on ale říká: glycidy jsou pro lidi, 
je prý v něm kotelna, ta cukry spaluje, někdo se zkáruje, někdo se zfetuje 
a on jí bonpari, bon, bon, bon, bonpari. 
®: