Já neumím

FJá neumím psát velkou BpoeziFi, 
Dmidaktylský Amihexametr Bnení můj Fsvět, 
Dmimám jeden starý svetr, v C7kterém žiji 
už moc FleGmit.C7 

Pan Havlíček, než umřel na souchotě, 
učil mne velkou českou abecedu, 
a tak se poflakuju po životě, 
jak dovedu. 

®: Světem se Fpoflakuju, tužkou ho GmiobkresluC7ju, 
boty si Fnepucuju a hřeben GminemilujuC7, 
sám sebe Fpovoluju, sám sebe GmizakazuC7ju, 
ničeho Fnelituju, Gmiju, ju, C7ju ... 

Jsem voják, který nemá ani frčku, 
vojín, co běží vždycky v první řadě, 
chrání mě jenom úzký kmínek smrčku 
v kanonádě. 

S četaři absolventy hraju pokra, 
ale když přijde na lámání chleba, 
je jejich obuv suchá, moje mokrá, 
jak je třeba. 

®: Světem se poflakuju, tužkou ho obkresluju, 
boty si nepucuju a hřeben nemiluju, 
sám sebe zakazuju, povoluju, nelituju, ju, ju, ju ...F, B, F, C, F