Já neumím

EJá neumím psát velkou ApoeziEi, 
C#midaktylský Asmihexametr Anení můj Esvět, 
C#mimám jeden starý svetr, v H7kterém žiji 
už moc EleF#mit.H7 

Pan Havlíček, než umřel na souchotě, 
učil mne velkou českou abecedu, 
a tak se poflakuju po životě, 
jak dovedu. 

®: Světem se Epoflakuju, tužkou ho F#miobkresluH7ju, 
boty si Enepucuju a hřeben F#minemilujuH7, 
sám sebe Epovoluju, sám sebe F#mizakazuH7ju, 
ničeho Enelituju, F#miju, ju, H7ju ... 

Jsem voják, který nemá ani frčku, 
vojín, co běží vždycky v první řadě, 
chrání mě jenom úzký kmínek smrčku 
v kanonádě. 

S četaři absolventy hraju pokra, 
ale když přijde na lámání chleba, 
je jejich obuv suchá, moje mokrá, 
jak je třeba. 

®: Světem se poflakuju, tužkou ho obkresluju, 
boty si nepucuju a hřeben nemiluju, 
sám sebe zakazuju, povoluju, nelituju, ju, ju, ju ...E, A, E, H, E