Já neumím

AJá neumím psát velkou DpoeziAi, 
F#midaktylský C#mihexametr Dnení můj Asvět, 
F#mimám jeden starý svetr, v E7kterém žiji 
už moc AleHmit.E7 

Pan Havlíček, než umřel na souchotě, 
učil mne velkou českou abecedu, 
a tak se poflakuju po životě, 
jak dovedu. 

®: Světem se Apoflakuju, tužkou ho HmiobkresluE7ju, 
boty si Anepucuju a hřeben HminemilujuE7, 
sám sebe Apovoluju, sám sebe HmizakazuE7ju, 
ničeho Anelituju, Hmiju, ju, E7ju ... 

Jsem voják, který nemá ani frčku, 
vojín, co běží vždycky v první řadě, 
chrání mě jenom úzký kmínek smrčku 
v kanonádě. 

S četaři absolventy hraju pokra, 
ale když přijde na lámání chleba, 
je jejich obuv suchá, moje mokrá, 
jak je třeba. 

®: Světem se poflakuju, tužkou ho obkresluju, 
boty si nepucuju a hřeben nemiluju, 
sám sebe zakazuju, povoluju, nelituju, ju, ju, ju ...A, D, A, E, A