Větře můj

CmiMožná, že člověk časem Gmiohne se, 
Bmito aby blíž k zemi Fmiměl 
a potom sám zemí stane se  
a všecko, co kdy chtěl. 

Rf. Větře Bmiduj, každý můj, každý Esmikrok a každý vdech,
 je jen AsTvůj při mně stůj, Bmiještě mě chvíli Fnech,
Ó na ten Bmimech slunce dech až Esmikopce rozhrne. 
Bože Asmůj, Bože můj, ať je Bmividím jak poprFvé. 

2. Štěstí hledá každý stvoření, 
každej chce lásku a klid 
a možná, že bolest srdce přemění, 
jak vždycky chtěls´ ho mít. 

Rf. Větře duj... 

3. Možná, že člověk časem ohne se, 
to, aby viděl věci líp, 
vzpomínám lásky, co kdy měla jsem 
nebo chtěla mít. 

Rf. Větře duj...