Větře můj

EsmiMožná, že člověk časem Bmiohne se, 
C#mito aby blíž k zemi Asmiměl 
a potom sám zemí stane se  
a všecko, co kdy chtěl. 

Rf. Větře C#miduj, každý můj, každý F#mikrok a každý vdech,
 je jen HTvůj při mně stůj, C#miještě mě chvíli Asnech,
Ó na ten C#mimech slunce dech až F#mikopce rozhrne. 
Bože Hmůj, Bože můj, ať je C#mividím jak poprAsvé. 

2. Štěstí hledá každý stvoření, 
každej chce lásku a klid 
a možná, že bolest srdce přemění, 
jak vždycky chtěls´ ho mít. 

Rf. Větře duj... 

3. Možná, že člověk časem ohne se, 
to, aby viděl věci líp, 
vzpomínám lásky, co kdy měla jsem 
nebo chtěla mít. 

Rf. Větře duj...