Větře můj

EmiMožná, že člověk časem Hmiohne se, 
Dmito aby blíž k zemi Amiměl 
a potom sám zemí stane se  
a všecko, co kdy chtěl. 

Rf. Větře Dmiduj, každý můj, každý Gmikrok a každý vdech,
 je jen CTvůj při mně stůj, Dmiještě mě chvíli Anech,
Ó na ten Dmimech slunce dech až Gmikopce rozhrne. 
Bože Cmůj, Bože můj, ať je Dmividím jak poprAvé. 

2. Štěstí hledá každý stvoření, 
každej chce lásku a klid 
a možná, že bolest srdce přemění, 
jak vždycky chtěls´ ho mít. 

Rf. Větře duj... 

3. Možná, že člověk časem ohne se, 
to, aby viděl věci líp, 
vzpomínám lásky, co kdy měla jsem 
nebo chtěla mít. 

Rf. Větře duj...