Větře můj

AsmiMožná, že člověk časem Esmiohne se, 
F#mito aby blíž k zemi C#miměl 
a potom sám zemí stane se  
a všecko, co kdy chtěl. 

Rf. Větře F#miduj, každý můj, každý Hmikrok a každý vdech,
 je jen ETvůj při mně stůj, F#miještě mě chvíli C#nech,
Ó na ten F#mimech slunce dech až Hmikopce rozhrne. 
Bože Emůj, Bože můj, ať je F#mividím jak poprC#vé. 

2. Štěstí hledá každý stvoření, 
každej chce lásku a klid 
a možná, že bolest srdce přemění, 
jak vždycky chtěls´ ho mít. 

Rf. Větře duj... 

3. Možná, že člověk časem ohne se, 
to, aby viděl věci líp, 
vzpomínám lásky, co kdy měla jsem 
nebo chtěla mít. 

Rf. Větře duj...