AmiMožná, že člověk časem Emiohne se,
Gmito aby blíž k zemi Dmiměl
a potom sám zemí stane se
a všecko, co kdy chtěl.
Rf. Větře Gmiduj, každý můj, každý Cmikrok a každý vdech,
je jen FTvůj při mně stůj, Gmiještě mě chvíli Dnech,
Ó na ten Gmimech slunce dech až Cmikopce rozhrne.
Bože Fmůj, Bože můj, ať je Gmividím jak poprDvé.
2. Štěstí hledá každý stvoření,
každej chce lásku a klid
a možná, že bolest srdce přemění,
jak vždycky chtěls´ ho mít.
Rf. Větře duj...
3. Možná, že člověk časem ohne se,
to, aby viděl věci líp,
vzpomínám lásky, co kdy měla jsem
nebo chtěla mít.
Rf. Větře duj...
Datum: 5. 3. 2006