Růže z papíru

1. Do tvých Asmiočí jsem se zbláznil a teď B7nemám, nemámC#miklid,
   Esmihlava třeští, asi tě mám Asmirád, 
   stále někdo říká: vzbuď se, B7věčně trhá C#minit, 
   Esmistudenou sprchu měl bych si Asmidát. 

R: As7Na pouti jsem vystřelil C#mirůži z papíru, 
   F#7dala sis ji do vlasů, kde Hhladívám i Es7já, 
   Asmiv tomhle smutným světě jsi má C#minaděj na víru, 
   že Esminebe modrý ještě smysl Asmimá. 

2. Přines' jsem ti kytku, no co koukáš, to se má, 
   tak jsem asi jinej, teď to víš, 
   možná trochu zvláštní v dnešní době, no tak ať, 
   třeba z ní mou lásku vytušíš. 

R: