Puma

*: KdAyby v tu chvHíli, kdEy se vrF#mi7acíš doHmů, 
   spadla sem F#mipuma z neutC#mironů 
   a F#mi7pak se ti H7zapíchEla rovnou přF#mi7ed špičHky, 
   /: věř mi, má Emilá, nepoškoE7dila by ti 
      Aani ve tvEářích F#midolíčC#miky. :/
 
Máš totiž F#oči jak duhové C#mi7kuličky, 
co jsme se Hadd9o ně s klukama prF#ali, 
v skleněných panenkách plamínky C#mi7od svíčky, 
proto mě Hadd9každý tvůj pohled tak F#pálí, 
v skleněných panenkách plamínky C#mi7od svíčky, 
proto mě Hadd9každý tvůj pohled - 
tvé Asoči jsou duhové Esmi7kuličky, 
co jsme se C#o ně s klukama prAsali.
 
R: A /: prH7otože sklo Enení organická E7látka, 
        je na Atebe, Ekotě, F#mineutronAska krátC#miká. :/
 
Máš totiž tělo jak z pálené hlíny,
z té pálené hlíny od Karlových Varů, 
růžová glazura je na obliny, 
na křivky a skrýše a pastičky tvarů, 
růžová glazura je na obliny, 
na křivky a skrýše a pastičky - 
tělo máš z pálené hlíny, 
z té pálené hlíny od Karlových Varů.
 
R: A /: že porcelán není organická látka,
        je na tebe, kotě, neutronka krátká. :/
 
Máš totiž srdce jak ze švédské oceli, 
chladné a tvrdé, ó, stainless steel, 
já marně hledám to místo zrezivělý, 
kde pancíř srdce bych ti prorazil, 
já marně hledám to místo zrezivělý, 
kde pancíř srdce bych ti - 
vždyť máš srdce jak ze švédské oceli, 
chladné a tvrdé, ó, stainless steel.
 
R: Že ocel nespadá pod organické látky, 
   je na tebe kotě, neutronka i já: 
   ona moc krAátká, F#mi7a já moc krEátký ...E A F#mi As C#mi