Žízeň

1. Když F#kapky deště buší na Hmaj7rozpáEsmileC#nou  F#zem,
   já toužím celou duší dát Hmaj7živou vodu F#všem,
   už v knize knih je psáno: bez Hmaj7vody  EsminelC#ze F#žít,
   však ne každému je dáno z Hmaj7řeky pravdy F#pít.

R: Já mám C#žízeň, věčnou F#žíF#7zeň,
   stačí Hříct, kde najdu F#vláhu
   a zchladím žáhu páliC#vou,
   ó, já mám žízeň, věčnou F#žíF#7zeň,
   stačí Hříct, kde najdu F#vláhu,
   a zmizí HžíF#zeň, HžíF#zeň, HžíF#zeň.

2. Stokrát víc než slova hladká jeden čin znamená,
   však musíš zadní vrátka nechat zavřená,
   mně čistá voda schází, mně chybí její třpyt,
   vždyť z moře lží a frází se voda nedá pít.
   
R:

3. Jak vytékají říčky zpod úbočí hor,
   tak pod očními víčky já ukrývám svůj vzdor,
   ten pramen vody živé má v sobě každý z nás
   a vytryskne jak gejzír, až přijde jeho čas.
   
R: (2x)