AmiSáro, EmiSáro, Fv noci se mi Czdálo
že Ftři poslové CBoží k nám Fpřišli na Goběd
AmiSáro, EmiSáro, jak Fmoc a nebo Cmálo
mi Fchybí abych Ctvojí duši Fmohl rozuGmět?
Sbor kajícných mnichů jde krajinou v tichu
a pro všechnu lidskou pýchu má jen přezíravý smích
A z prohraných válek se vojska domů vrací
Však zbraně stále burácí a bitva zuří v nich
Vévoda v zámku čeká na balkóně
až přivedou mu koně a pak mává na pozdrav
A srdcová dáma má v každé ruce růže
Tak snadno poplést může sto urozených hlav
Královnin šašek s pusou od povidel
sbírá zbytky jídel a myslí na útěk
A v podzemí skrytí slepí alchymisté
už objevili jistě proti povinnosti lék
Páv pod tvým oknem zpívá sotva procit
o tajemstvích noci ve tvých zahradách
A já - potulný kejklíř, co svázali mu ruce
teď hraju o tvé srdce a chci mít tě nadosah
Sáro, Sáro, pomalu a líně
s hlavou na tvém klíně chci se probouzet
FSáro, Sáro, CSáro, Frosa padá Cráno
a Fv poledne už Cmožná Fbude jiný Gsvět
FSáro, CSáro, Fvstávej, milá CSáro!
FAndělé k nám Dmipřišli na Cmajoběd
Datum: 24. 7. 2006