Sáro!

HmiSáro, F#miSáro, Gv noci se mi Dzdálo
že Gtři poslové DBoží k nám Gpřišli na Aoběd
HmiSáro, F#miSáro, jak Gmoc a nebo Dmálo
mi Gchybí abych Dtvojí duši Gmohl rozuAmět?
 
Sbor kajícných mnichů jde krajinou v tichu
a pro všechnu lidskou pýchu má jen přezíravý smích
A z prohraných válek se vojska domů vrací
Však zbraně stále burácí a bitva zuří v nich
 
Vévoda v zámku čeká na balkóně
až přivedou mu koně a pak mává na pozdrav
A srdcová dáma má v každé ruce růže
Tak snadno poplést může sto urozených hlav
 
Královnin šašek s pusou od povidel
sbírá zbytky jídel a myslí na útěk
A v podzemí skrytí slepí alchymisté
už objevili jistě proti povinnosti lék
 
Páv pod tvým oknem zpívá sotva procit
o tajemstvích noci ve tvých zahradách
A já - potulný kejklíř, co svázali mu ruce
teď hraju o tvé srdce a chci mít tě nadosah
 
Sáro, Sáro, pomalu a líně
s hlavou na tvém klíně chci se probouzet
GSáro, Sáro, DSáro, Grosa padá Dráno
a Gv poledne už Dmožná Gbude jiný Asvět
GSáro, DSáro, Gvstávej, milá DSáro!
GAndělé k nám Emipřišli na Dmajoběd