Sladkých patnáct

EToulám se, Dněco mi Cschází Ha nechce se mi Espát,
ve světě Dpitomejch Cfrází Hmě nikdo nemá Erád.
AOtec se na to Hdívá, Aoči má jako Hvrah,
Ežije si, Djak už to Abývá, v Hdospělejch pohádEkách.


Když slunce červenou barvou udělá dlouhej stín,
kluci mi kytici narvou, patřím na plátna kin.
Možná to někomu stačí a někdo to má rád,
mě život pomalu svačí a nikde žádnej zvrat.
Mě život pomalu svačí a nikde žádnej zvrat.


*: F#miV hotelu vejská Esaxofon,
   F#mitakovej s krásnou zlatou Ehlavou.
   F#miNa desce pejska Edrsnej tón
   F#mia vzduch tam Avoní cizí Hkávou.


Nechci bejt prsatou dámou v teplákách na večer,
každej má doma tu samou a není vždycky fér.
Někdy si potichu zpívá, že byla jako květ
a že můj fotr je lotr, i když je doktor věd,
a že můj fotr je lotr, i když je doktor věd.