Sladkých patnáct

CToulám se, Bněco mi Asschází Ga nechce se mi Cspát,
ve světě Bpitomejch Asfrází Gmě nikdo nemá Crád.
FOtec se na to Gdívá, Foči má jako Gvrah,
Cžije si, Bjak už to Fbývá, v Gdospělejch pohádCkách.


Když slunce červenou barvou udělá dlouhej stín,
kluci mi kytici narvou, patřím na plátna kin.
Možná to někomu stačí a někdo to má rád,
mě život pomalu svačí a nikde žádnej zvrat.
Mě život pomalu svačí a nikde žádnej zvrat.


*: DmiV hotelu vejská Csaxofon,
   Dmitakovej s krásnou zlatou Chlavou.
   DmiNa desce pejska Cdrsnej tón
   Dmia vzduch tam Fvoní cizí Gkávou.


Nechci bejt prsatou dámou v teplákách na večer,
každej má doma tu samou a není vždycky fér.
Někdy si potichu zpívá, že byla jako květ
a že můj fotr je lotr, i když je doktor věd,
a že můj fotr je lotr, i když je doktor věd.