Sladkých patnáct

F#Toulám se, Eněco mi Dschází C#a nechce se mi F#spát,
ve světě Epitomejch Dfrází C#mě nikdo nemá F#rád.
HOtec se na to C#dívá, Hoči má jako C#vrah,
F#žije si, Ejak už to Hbývá, v C#dospělejch pohádF#kách.


Když slunce červenou barvou udělá dlouhej stín,
kluci mi kytici narvou, patřím na plátna kin.
Možná to někomu stačí a někdo to má rád,
mě život pomalu svačí a nikde žádnej zvrat.
Mě život pomalu svačí a nikde žádnej zvrat.


*: AsmiV hotelu vejská F#saxofon,
   Asmitakovej s krásnou zlatou F#hlavou.
   AsmiNa desce pejska F#drsnej tón
   Asmia vzduch tam Hvoní cizí C#kávou.


Nechci bejt prsatou dámou v teplákách na večer,
každej má doma tu samou a není vždycky fér.
Někdy si potichu zpívá, že byla jako květ
a že můj fotr je lotr, i když je doktor věd,
a že můj fotr je lotr, i když je doktor věd.