Sladkých patnáct

AToulám se, Gněco mi Fschází Ea nechce se mi Aspát,
ve světě Gpitomejch Ffrází Emě nikdo nemá Arád.
DOtec se na to Edívá, Doči má jako Evrah,
Ažije si, Gjak už to Dbývá, v Edospělejch pohádAkách.


Když slunce červenou barvou udělá dlouhej stín,
kluci mi kytici narvou, patřím na plátna kin.
Možná to někomu stačí a někdo to má rád,
mě život pomalu svačí a nikde žádnej zvrat.
Mě život pomalu svačí a nikde žádnej zvrat.


*: HmiV hotelu vejská Asaxofon,
   Hmitakovej s krásnou zlatou Ahlavou.
   HmiNa desce pejska Adrsnej tón
   Hmia vzduch tam Dvoní cizí Ekávou.


Nechci bejt prsatou dámou v teplákách na večer,
každej má doma tu samou a není vždycky fér.
Někdy si potichu zpívá, že byla jako květ
a že můj fotr je lotr, i když je doktor věd,
a že můj fotr je lotr, i když je doktor věd.