Sladkých patnáct

BToulám se, Asněco mi F#schází Fa nechce se mi Bspát,
ve světě Aspitomejch F#frází Fmě nikdo nemá Brád.
EsOtec se na to Fdívá, Esoči má jako Fvrah,
Bžije si, Asjak už to Esbývá, v Fdospělejch pohádBkách.


Když slunce červenou barvou udělá dlouhej stín,
kluci mi kytici narvou, patřím na plátna kin.
Možná to někomu stačí a někdo to má rád,
mě život pomalu svačí a nikde žádnej zvrat.
Mě život pomalu svačí a nikde žádnej zvrat.


*: CmiV hotelu vejská Bsaxofon,
   Cmitakovej s krásnou zlatou Bhlavou.
   CmiNa desce pejska Bdrsnej tón
   Cmia vzduch tam Esvoní cizí Fkávou.


Nechci bejt prsatou dámou v teplákách na večer,
každej má doma tu samou a není vždycky fér.
Někdy si potichu zpívá, že byla jako květ
a že můj fotr je lotr, i když je doktor věd,
a že můj fotr je lotr, i když je doktor věd.