Vzpomínky

1. C#Vlastní krví slunce kreslí Asmina skla oken krajinky,
   Bmiodevšad se na zem snesly Asutahané vzpomínky,
   C#otvírám jim do předsíně, Asmizouvají si botičky,
   Bmihned se ženou do kuchyně Asna slaninu s vajíčky.


R: Každá Bmimá jméno F#holky, 
   se kteAsrou jsem někdy C#chodil,
   každá Bmizná všechna F#přání, 
   co jsem Asza ta léta C#měl,
   každá Bmiví, kdy jsem F#pomáhal 
   a Askdy jsem zase C#škodil,
   každá Bmiz nich je tou F#láskou 
   s velkým AseL.


2. Než se nají, tak jim stelu ve své noční košili,
   snad si je moc pouštím k tělu, ale kam by chodily,
   vykoupané, nakrmené jdou si se mnou povídat,
   dokud nás čas nezažene jít se řádně nasnídat.

R: