Vzpomínky

1. EsVlastní krví slunce kreslí Bmina skla oken krajinky,
   Cmiodevšad se na zem snesly Butahané vzpomínky,
   Esotvírám jim do předsíně, Bmizouvají si botičky,
   Cmihned se ženou do kuchyně Bna slaninu s vajíčky.


R: Každá Cmimá jméno Asholky, 
   se kteBrou jsem někdy Eschodil,
   každá Cmizná všechna Aspřání, 
   co jsem Bza ta léta Esměl,
   každá Cmiví, kdy jsem Aspomáhal 
   a Bkdy jsem zase Esškodil,
   každá Cmiz nich je tou Asláskou 
   s velkým BeL.


2. Než se nají, tak jim stelu ve své noční košili,
   snad si je moc pouštím k tělu, ale kam by chodily,
   vykoupané, nakrmené jdou si se mnou povídat,
   dokud nás čas nezažene jít se řádně nasnídat.

R: