Vzpomínky

1. AsVlastní krví slunce kreslí Esmina skla oken krajinky,
   Fmiodevšad se na zem snesly Esutahané vzpomínky,
   Asotvírám jim do předsíně, Esmizouvají si botičky,
   Fmihned se ženou do kuchyně Esna slaninu s vajíčky.


R: Každá Fmimá jméno C#holky, 
   se kteEsrou jsem někdy Aschodil,
   každá Fmizná všechna C#přání, 
   co jsem Esza ta léta Asměl,
   každá Fmiví, kdy jsem C#pomáhal 
   a Eskdy jsem zase Asškodil,
   každá Fmiz nich je tou C#láskou 
   s velkým EseL.


2. Než se nají, tak jim stelu ve své noční košili,
   snad si je moc pouštím k tělu, ale kam by chodily,
   vykoupané, nakrmené jdou si se mnou povídat,
   dokud nás čas nezažene jít se řádně nasnídat.

R: