AsmiNapsal jí ta Hnejkrásnější F#slova, která kdy C#mivůbec znal
A pak Asmipoložil dopis pod Hkámen a dlouho F#nad ním tiše stál
Nad hlavou mu táhly mraky jako podivná obtloustlá zvířata
A na vrbě tam ledňáček zářil, voda v tůni chladná, stojatá
A on jako blázen blatouchum vykládal, že bude snad jeho paní
A pak s ozvěnou do lesa hulákal podivné nesmysly o bílé lani
O zvláštním stvoření, které se potají snad v ženu promění
Ona přichází pomalu loukou a hledá dopis v kamení
AsmiÚsta z jeřabin, Hpaže z břečťanu F#máš
F#To mě zabije, já už nevstanu
Oči z oblázků, Hvlasy ze vřesu
F#To mě zabije, to si odnesu
Napsal jí ta nejkrásnější slova, která kdy vůbec znal
A pak položil dopis pod kámen a dlouho nad ním tiše stál
To zvláštní stvoření, které se potají snad v ženu promění
Ona přichází pomalu loukou a schovává dopis v kamení
Ústa z popela, paže z větvoví mám
Nechci tvoji smrt - dobrý Bůh to ví
Oči z kaluží, vlasy z bodláčí
Víc bys nedostal a to nestačí
Datum: 7. 9. 2006