C#miNapsal jí ta Enejkrásnější Hslova, která kdy F#mivůbec znal
A pak C#mipoložil dopis pod Ekámen a dlouho Hnad ním tiše stál
Nad hlavou mu táhly mraky jako podivná obtloustlá zvířata
A na vrbě tam ledňáček zářil, voda v tůni chladná, stojatá
A on jako blázen blatouchum vykládal, že bude snad jeho paní
A pak s ozvěnou do lesa hulákal podivné nesmysly o bílé lani
O zvláštním stvoření, které se potají snad v ženu promění
Ona přichází pomalu loukou a hledá dopis v kamení
C#miÚsta z jeřabin, Epaže z břečťanu Hmáš
HTo mě zabije, já už nevstanu
Oči z oblázků, Evlasy ze vřesu
HTo mě zabije, to si odnesu
Napsal jí ta nejkrásnější slova, která kdy vůbec znal
A pak položil dopis pod kámen a dlouho nad ním tiše stál
To zvláštní stvoření, které se potají snad v ženu promění
Ona přichází pomalu loukou a schovává dopis v kamení
Ústa z popela, paže z větvoví mám
Nechci tvoji smrt - dobrý Bůh to ví
Oči z kaluží, vlasy z bodláčí
Víc bys nedostal a to nestačí
Datum: 7. 9. 2006