1. Je to Azpátky pár let, sedm, A/Asšest nebo pět, kdy F#miruku mou vzal,
kluk s Aharmonikou, co voA/Asněl arnikou, mi F#mikošili dal,
když Dpromočená, v dešti D/C#ubrečená, jsem Hmičekala dýl
Ena vlak, co odjel, a Dposlední podběl se v Amokru zavil.
2. Řekl, chceš se mnou jít, vodu z dlaní mi pít a milovat zem,
z mlhovin spletu šál, tebe v něj zamotám jak dítě do plen,
já řekla, tak pojď, svět je veliká loď, co přístavy má,
pak hodiny ve zdi skřížily pěsti, a co bylo dál?
3. Z pastvin do lesa hloub šli jsme pšenicí plout jak kapitán Cook,
slunce ztratilo dech, vodou nasákl mech a džíny na dluh,
noc přešla k ránu a do větví stanů už nakoukl den,
on zmizel jak pára, já zůstala sama a zbyl jenom sen.
*: Jenže život je trysk, prachy, risk nebo zisk a honička slávy,
co kůži nám dře a do očí lže a motá nám hlavy
tak utíkám zpět, třeba obejdu svět a najdu tě zas jako Ddřív,
Hmi7už mi jede Avlak.
1. Je to zpátky pár let, ...
Datum: 18. 9. 2006