Proužek

 1. Ten C#mír, As7když za kopcem F#svíC#tá,
    když F#vystřídá se As7s nocí C#den,
    a proužek dýmu z dřeva slunce vítá,
    z kytky motýl vylít ven.
 
 R: C#Někdo škrtne sirkou, někdo F#zpíC#vá,
    F#někdo ještě zkouší C#spát,
    C#u potoka do As7vody se F#díC#vá
    F#jedna holka, As7co mám C#rád.
 
 2. Vlasy sváže do uzlu a kouká,
    pak vodu dlaní rozčeří,
    stud jí sluší, tak jako všem holkám,
    co na svou krásu nevěří.
 
 R: Někdo škrtne sirkou, ...
 
 3. Z odpadlýho kousku starý kůry
    srdce jsem jí udělal
    a večer, když už začly lítat můry,
    tajně jí ho do spacáku dal.
 
 R: Někdo škrtne sirkou, ... +
    /: jedna holka, co mám rád. :/